Otevřeno o víkendech a svátcích.
Pátek - podvečer, sobota 9-22h, neděle 9-15h

Klikni = prohlídka Jestřebí boudy

Vítejte na stránkách Jestřebí boudy !

Jestřebí bouda slouží již léta veřejnosti zásluhou úpických turistů a jejich příznivců

Přijďte pobejt !!!

 

Online kamera

Pro plné rozlišení - klikni

Jestřebí hory

Jestřebí hory tvoří cca 20 km dlouhý, většinou zalesněný horský masiv táhnoucí se mezi údolím Petříkovického potoka a Metuje u Hronova. Nejvyšším vrcholem je Žaltman (740 m). Na vrcholové skalce stojí od roku 1967 14m vysoká železná rozhledna s panoramatickým výhledem na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Soví a Javoří hory, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko a při troše štěstí pak můžete spatřit i Orlické hory, Kralický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky. Krásné vyhlídky do kraje sourozenců Čapkových, Boženy Němcové a Aloise Jiráska jsou pak i z dalších míst hřebenové partie Jestřebích hor. Na utváření krajiny Jestřebích hor se také podílela rozsáhlá důlní činnost. Tu připomínají zaniklé štoly a šachty a dnes již zavřené doly v Radvanicích a Malých Svatoňovicích a jejich haldy. Tyto lokality spojuje Hornická naučná stezka. Po hřebeni Jestřebích hor jsou rozesety betonové pozůstatky hraničního opevnění. Malé ŘOPíky, velké dělostřelecké sruby i zbytky základů. Každé jaro kvetou na loukách Jestřebích hor různé druhy květin. Z nich jsou nejznámější miliony chráněných bledulí, vytvářejících bílé koberce.

Při návštěvě Jestřebích hor (zvaných též "Brendy") nezapomeňte na osadu Paseka (674 m), známou již od roku 1748, s několika renesančními chalupami a oblíbenou Jestřebí boudou (bývalá Řehákova hospoda zvaná "Řehačka"). Paseka je bývalou hornickou osadou mezi černouhelnými doly v Radvanicích v Čechách a Malých Svatoňovicích. Nyní se stala rekreační oblastí s překrásnou přírodou. Okolí osady je vhodné k méně náročné turistice pěší i cyklo, houbaření a v zimě je její okolí a celé Jestřebí hory protkáno upravenými běžeckými stopami.

Téměř celá oblast Jestřebích hor byla národnostně německá na samé jazykové hranici. Z toho také vyplývají mnohé ještě doznívající místopisné názvy. Tak např. nejvyšší vrchol se nazýval Hexenstein, ale také byl nazýván Belveder nebo i Výhled. Jménem Žaltman se původně označovalo celé pohoří, i když původní název je Jestřebí hory (z německého Falkengebirge). Žaltman bylo původně, dnes již zaniklé, tržiště mezi Petrovicemi a Radvanicemi, kde se konaly hlavně trhy mezi Lechy a Němci. Název Paseka (Brennen) dávali Němci severozápadnímu vrcholu (730 m). Později název přešel na nynější osadu. Sám název pochází z doby, kdy byly lesy vypalovány a tím vznikaly paseky (německy brennen = hořet). Také hostinec (dnes Jestřebí bouda) se jmenoval Na pasece a teprve později ji majitel Rzehak pojmenoval Waldbaude - Lesní bouda. Název Jestřebí bouda pochází od nynějších správců, turistů Sparty Úpice.

Svídnická hraniční stezka vedla od Červeného Kostelce přes Jestřebí hory okolo strážní tvrze na vrcholu, který Němci z pasek nazývali Schlossberg (Zámecký vrch), a kde v polovině 60. let skupina studentů archeologie pod vedením úpického rodáka Dr. A. Hejny objevila zbytky tvrze a další zajímavé nálezy. Odtud pokračovala žacléřským průsmykem do Svídnice ve Slezsku. Odtud pochází dnešní zkomolený název Sviňská cesta.
Panská cesta je hřebenovou cestou. Koncem 19. století ji nechal postavit majitel náchodského panství princ Vilém Schaumburg - Lippe. Jejím postavením zanikal význam Svídnické cesty, z níž zůstaly jen krátké úseky a její přesná poloha se již nedá určit.

 
 

Sněhový zpravodaj

Aktuální informace o sněhu na Brendách: viz online kamera.
Podrobné informace najdete na www.jestrebihory.net nebo www.rtyne.cz

Počasí dnes a zítra

BlueBoard.cz

Počasí podrobně

Podrobná předpověď počasí pro Radvanice nebo Odolov.
Průměrně denně návštěv: